Domů Zprávy Bydlení na zámku v období 19. století

Bydlení na zámku v období 19. století

Autor: redakce
0 Komentář

Bytoví architekti se museli postupně odpoutat od způsobu myšlení baroka a přizpůsobit se požadavkům své doby. Jelikož součástí 19. století je i doba Napoleona Bonaparta, tedy empír, muselo se bydlení přizpůsobit císařovým požadavkům. Napoleon a stejně tak i empír, byli fascinováni starověkem, přesněji starověkými civilizacemi Řecka, Říma a Egypta a právě z Egypta se začali dostávat do Evropy některé exotické prvky. Jedním z nejúspěšnějších architektů se stal Charles Percier, spolu s Pierrem Fontainem, kteří vystihli císařův styl a produkovali nábytek mohutný, s rovnými lesklými plochami z drahých materiálů, které šlechticům připomínali jejich moc.

Postel

Ložnice byla v této době stále místem důležitých ceremonií, a proto se význam postele nezmenšoval. Byla stavěna většinou na vyvýšený stupeň, který zdůrazňoval její důležitost. Většinou už mizí baldachýn podpíraný typickými sloupky a nahrazují ho krásná a složitě zdobená nebesa. Významné osobnosti, často generálové si nechávali ozdobit podstavec své postele bitevními reliéfy. Díky myšlenkám klasicismu se objevuje nový tvar postele, který má připomínat svým tvarem loď a je také metaforou pro plavbu životem.

Úložný nábytek

Způsobem provedení navazuje úschovný nábytek na předešlé slohy. V sídlech boháčů bývávaly skříně a komody odsouvány do postranních místností. Ubylo také nejrůznějších sekretářů, drobných skříněk a podobných kusů nábytku. Z Anglie se dostává dál do Evropy trend prosklených skříní, dýhovaných mahagonem a zdobených mosazí. Nejrozšířenějším kusem nábytku se staly veliké, téměř nezdobené skříně.

Sedací nábytek

Oproti předchozím stylům, ubírají křesla a židle na pohodlí, aby se mohli stát více důstojnými. Obvyklé je tvrdé čalounění a sklony židle, které mají nutit člověka do vzpřímeného sedu. Nicméně i na křesla se plýtvalo nesmyslně drahými damaškovými potahy, výšivkami a podobnými věcmi. Velmi oblíbenými se stali řezbářská zpodobnění nejrůznějších zvířat, ať už reálných, nebo těch mytologických. Tyto řezby mohli nahrazovat madla, podpěrky rukou, nebo třeba nohy gauče. My dnes můžeme obdivovat křesla se lvíma nohama a ručkama ve tvaru sfingy.

Další články autora